P.Karol Matlok - rozhovor o chválách

K žánrům křesťanské hudby zcela nepochybně patří chvály - worship. Na mnoha místech se scházejí lidé, aby zpěvem, hudbou nebo jen tichou přítomností chválili Boha. Jedny z takových chval probíhají každý měsíc v kostele sv. Václava v Brumově-Bylnici. Ten se každou třetí sobotu v měsíci zaplní lidmi všech věkových kategorií zblízka i zdaleka, aby zde vzdávali Bohu chválu. Vede je místní administrátor pocházející z Polska P. Karol Matlok MIC, kterého jsme ohledně chval trošku "vyzpovídali".

1. Můžete nám stručně popsat, jak takové chvály u vás vypadají a jak jste se k jejich vedení dostal?

Večer chval bývá jednou za měsíc třetí sobotu v měsíci. Začínáme mší svatou, pak následují samotné chvály – hrajeme kolem hodiny, potom je katecheze (půl hodiny) a adorace s Nejsvětější Svátostí (půl hodiny).
První kontakt s chválami už jsem měl v době puberty ve společenství mládeže OAZA. Během semináře jsme mívali občas koncerty chval a vedli jsme modlitební setkání. Hodně mi dalo pěší putování na jedno mariánské poutní místo v Polsku – Lichen. Chodívalo tam tehdy kolem 150 lidí a já jsem po dobu pěti let byl zodpovědný za zpěv. Od rána do večera 10 dnů a 200 km. Když jsem přišel do Brumova mým prvním farářem byl P. Miroslav, který měl obrovské nadšení pro chvály a také nesčetné množství nahrávek od různých kapel. Občas se nám podařilo zorganizovat nějaké modlitební setkání spolu s našimi mládežníky, to ale nebylo moc pravidelné. Když jsem už sám převzal zodpovědnost za naši brumovskou farnost, pozval jsem na duchovní obnovu misionáře z USA. Bylo to pro naši farnost velké oživení. Tehdy jsme dali dohromady kapelu, která doprovázela tato setkání. Pak jsem viděl, že je to požehnaný čas a hodně lidí to zaujalo, a proto jsem se rozhodl dělávat chvály pravidelně. A tak už to trvá skoro 3 roky.

2. Co Vás na takovém způsobu chválení Boha oslovuje a čím si myslíte, že může oslovit mladé lidi?

Chvála a díkůvzdání je podle mě ta nejkrásnější modlitba. Během chval se soustředíme na Boha, naše potřeby zůstávají v pozadí, ale Bůh stejně ví, čeho je nám třeba a úžasně tu modlitbu odměňuje. Zdá se mi, že mladým se líbí to, že mohou spontánně projevit svoje pocity a emoce. Já ani tak přesně nevím, co ty mladé u nás oslovuje, ale jezdí k nám pravidelně z dalekého okolí a jsou velmi vděční. Vůbec jim nevadí, že to všechno trvá přes 3 hodiny. Myslím si ale, že Tím, který je oslovuje, je sám Pán Bůh. My se snažíme zůstávat v pozadí (je to občas velmi těžké) a necháváme Boha působit. Moc se braním tomu, aby tato setkání nebyla koncertem.

3. Vzpomenete si na nějaký okamžik, který Vás při chválách výjimečně oslovil nebo přinesl něco nečekaného?

To asi nebude konkrétní okamžik. Mám velmi rád momenty, kdy ztichnou všechny nástroje a celý kostel se rozeznívá zpěvem. Jsou to ale také ty jiskry v očích plných vděčnosti za ten čas. Miluji také ty adorace a žehnání Nejsvětější Svátostí. Jednou jedna mladá maminka mi za několik dnů po takovém požehnání řekla, že prožila tak obrovskou radost a pokoj od Ježíše, který jí procházel, že to může srovnávat jenom s radosti, když držela své první dítě po narození. Skoro pokaždé se mi nechce chválit, ale asi pokaždé vnímám to Boží pomazání.

4. Co si Vy představíte pod pojmem "křesťanská hudba"?

Podle mě je to hudba různých žánrů, která je přímou modlitbou (např. chvály), ale také hudba o Pánu Bohu a křesťanských hodnotách. Je to hudba „nových lidi“ (obrácených, opravdově věřících, žijících vztah s Bohem), kteří zpívají „novou píseň“.